Celý den na kole a tělo tak zmordovaný, že ani nevím, co se dělo večer, asi jsem spal, asi jsem chrápal, ale rána dožil. Zvuky deště nás držely pod plachtou a vůbec se nám nechtělo vstávat. Naši cestu jsme už ani neviděli nadějně. Když zvuky dlouho nepřestávaly, rozhodli jsme se jít do rizika – rychle vstát, něco přes sebe přehodit, abychom nezmokli, sbalit věci a zpět do Salzburgu. A prdlajs, zase padala jenom mlha a občas něco káplo ze stromu. Takže dnes 130 km před námi do Passau. Nějakou dobu jsme jeli v mlze, která se dala doslova krájet. V prvním městě byl pod mlhou krásný most, který vypadal jak brána do nebes. Toť ale otázka, jestli je Německo nebeský ráj. Dnešek vypadal relativně nadějně, přes mlhu se občas usmálo i vycházející slunce, tak snad se bude smát dlouho.

Trasa:

Za Salzburgem už jsme se napojovali na Innskou cyklostezku, která tvoří státní hranici mezi Německem a Rakouskem. Cesta vedla podél Innu přes kořeny vymletou cestu. V těchto částech jsme přehlídli značení a trochu zabloudili, podle jedné pofidérní mapy se nám ale podařilo dostat zpět na cyklostezku. Když už konečně začalo pořádně svítit slunce, roztáhli jsme podlahu stanu a nechali ji vysušit, zároveň jsme usušili mokré oblečení, které nedoschlo po cestě. Už normální krajinou přes rodné město Hitlera Brannau am Inn nedaleko známých lázní Bad Füssing a pak lesní cestou jsme dojeli až do Pasova. Celá cyklostezka končí na soutoku Dunaje a Innu. V Pasově jsme zakempili na vlakovém nádraží, kde jsme přečkali do rána a pak pokračovali ještě 100 km do Lince a odtud vlakem na jízdenku Vltava Dunaj Tiket za 200 Kč do České republiky. Jízdenku jsme si koupili před odjezdem z ČR, ale měla by jít koupit i v automatu ÖBB.

Rekapitulace:

Celkem jsme strávili na cestě 5 dní, jeden den cesta do Zell am See, jeden den cesta domů a tři dny na samotnou cyklostezku. Za celý výlet jsme utratili cca 700 kč za osobu.