Druhý den ráno jsme vstávali v rozumnou dobu v cca 7-8 hod, abychom včas vyjeli a více ujeli. Za první den jsme ujeli cca 90 km, což je méně než bylo v plánu. Podle plánu bychom dnes měli dojet až za hranice s Německem, kde bychom se naposled pořádně vyspali. Ráno jsme vyjeli za mlhy a včerejší déšť nám trochu vylepšil cesty. Kde nebyl asfalt, byly slušně velké louže a bahno. Já machroval s pneumatikami se vzorkem do terénu, takže bahnité louže s přehledem přejel, mamka měla silniční vzorek, tak šla raději pěšky a David měl krosové kolo, se kterým bohužel dopadl špatně, zadní kolo mu podjelo, a protože měl jediný z nás také tretry, nestihl se odepnout a skončil bokem na zemi. Kola naštěstí přežila, David také, jenom všichni slušně od bahna. Občas jsme litovali, že jsme nepoužili silnici a poslouchali značení, které nás vedlo všude možně.

Trasa:

Z Litoměřic jsme si udělali malý výlet do Terezína. Na naše poměry velký na to, abychom ho celý prošli. Znásilnili jsme tedy pohledem pouze náves a já řešil další neštěstí – někde jsem píchl kolo. Je to zvláštní, ale nepamatuji si, kdy píchl kolo někdo jiný než já. Po velkém nákupu v Litoměřicích jsme pokračovali přes jeden z nejkrásnějších úseků – přes Portu Bohemicu (brána Čech) a České středohoří až do Ústí nad Labem. Město samotné nestojí za návštěvu, nejzajímavější částí města je okolí řeky. Před Děčínem jsme značení vzdali a zvolili silnici, nejdříve nás nahnala do horní části Děčína a pak z kopce k řece, kde jsem mohl opět lepit duši. Rovnou jsme zajeli do sportu a přikoupili lepení. Příroda v okolí Děčína je nádherná, ale nedá se vše stihnout za jeden den, proto jsme navštívili pouze Hřensko, které je po cestě. Abychom ušetřili za přívoz, z Děčína jsme jeli po pravém břehu po silnici. Po návštěvě Hřenska jsme chtěli pokračovat dále a najít nějaké vhodné místo na spaní. Zvedl se ale najednou silný vítr a Vietnamcům začaly létat stánky se zbožím, něco jsme jim pochytali a pak se rychle schovali do podchodu. Vůbec jsme nevěděli co očekávat, venku zataženo a vichřici s bouřkou jsme okusit opravdu nechtěli, nakonec jsme se rozhodli přečkat v podchodu a přespat zde.

Dnešní noc je poslední, kdy se asi pořádně vyspíme, pak už následuje německý úsek, kde vůbec netušíme, co nás čeká. Pro upřesnění nás čeká cesta přes Drážďany, Magdeburg a Hamburg až k moři do Cuxhavenu, následně zpět do Hamburgu a odtud vlakem do Prahy a domů. Celkem ještě cca 880 km na kolech.