Nádraží malé a večer zavřené, ale alespoň nepršelo a mohli jsme přečkat venku. Proti slabému větru jsme využili před nádražím jeden přístřešek na autobusové zastávce, abychom rychle nevymrzli. Po dlouhé době jsem alespoň na pár minut zavřel oči a trochu se prospal, někdy asi kolem jedné a druhé hodiny mne mamka informovala, že kolem nás projela už potřetí policejní hlídka. Abychom nepřitahovali pozornost, rozhodli jsme se pokračovat dál s tím, že půjdeme pěšky, někam dojdeme a prospíme se kdyžtak za bílého dne. Za městem, když už jsme ušli asi 3 kilometry, nám už hlava padala na řidítka, nohy se pletly a začali jsem trochu kličkovat. Vzdali jsme to hned na první lavičce, kterou jsme potkali a prospali se. Byli jsme tak ospalí, že by nám ani nevadilo, kdyby nás někdo načapal, naštěstí široko daleko žádný dům, žádná živá bytost. Z lavičky nás dostalo až vycházející slunce, někdy kolem 4. hodiny.

Trasa :

Forst – Frankfurt (Oder) – Kostrzyn nad Odrą
95 km + 40 km

Hodinu cesty a byli jsme v dalším velkém městě, využili jsme obchodů, doplnili vodu a jídlo, na vlakovém nádraží došli na WC a kopli do sebe několik káv. Podle původního plánu byla úvaha přespat i na tomto vlakovém nádraží, ale ještě že jsme tak neučinili, protože to bylo relativně hnusné nádraží a i okolí nevypadalo zrovna vábně. Několik kilometrů za městem už se vlévala Nisa do Odry, tím jsme vyměnili pohled na malou klidnou Nisu za velkou rozvodněnou Odru. Na řece jsme očekávali i nějaký lodní provoz, ale za celou cestu jsme potkali pouze jednu loď. V Eisenhüttenstadt končí Oder-Spree-Kanal, který spojuje řeku Odru přes Berlín s Labem a pomocí německých kanálů s dalšími řekami jako je Dunaj a Rýn.

Zatímco před námi bylo pěkné počasí, za námi bylo zataženo a odhadovali jsme, že snad i prší. Nacházeli jsme se přesně na pomezí a jednou za čas na nás káplo. Do toho ještě foukal slabý protivítr, ale deštivému počasí se nám dařilo ujíždět. Záchranou nám bylo nádraží ve Frankfurtu, netrvalo dlouho a trochu sprchlo. Z počátku to byl náš uvažovaný cíl, ale byly tři hodiny odpoledne a chtěli jsme ještě nějaké kilometry nahnat. Podle mapy železniční sítě je další nádraží v Küstrin-Kietz a podle toho, že je na hranici s Polskem a jezdí sem vlaky až z Berlína usuzujeme, že bude alespoň velikostí trochu podobné nádraží ve Furthu, kde jsme přečkali minulou noc. Prošli jsme si město, doplnili vše potřebné a vesele dál. Počasí bylo stále všelijaké, sice trochu sprchlo, ale jako by nás čekalo ještě něco horšího.

Za dvě hodiny jsme dojeli na naše vysněné cílové místo, místo vysněného nádraží jen nástupiště, malý dům pro výpravčího a komáři. No, tak zde jsme nechtěli přečkat ani minutu, narychlo jsme vymýšleli co teď, tma se blížila, jet dál nemělo cenu, spát ve vnitrozemí Německa trochu o hubu kvůli policii, tak jsem rozhodl jet do vnitrozemí Polska a někde se vyspat pod autoplachtou. Na mostě přes Odru jsme čelili útokům komárů, moc jsme se nezdržovali a utíkali na polskou stranu. Na polské straně byly nějaké hradby, trochu nás zaujaly, snad zatím nejkrásnější věc, kterou jsme po cestě potkali. Najednou jsem zaslechl vlak a to bych nebyl já, abych ho nechtěl vidět, zvláště, když jsem v Polsku. Hradby šly stranou a narychlo jsem hledal vlakové nádraží, mamka v závěsu. Nejdříve jsme se vydali špatným směrem, ale potkali jsme nějakého Němce, který se mne otázal, kde je tu vlakové nádraží. Místo toho, abych mu řekl, že nejsem zdejší, jsem mu řekl, ať jede za mnou. Vůbec jsem netušil kde nádraží je, ale orientoval jsem se podle hluku a ulic, nakonec bez žádného bloudění napoprvé našel. Nikdy jsem neviděl polský vlak a to, co mne čekalo na nádraží, bylo úchvatné, souprava z roku krále klacka, vysoká nástupiště, úplná nádhera, začalo se mi v Polsku líbit čím dál více. Mezitím přijela ještě jedna zmodernizovaná souprava a motorák z Berlína. Když jsme trochu odpočinuli a já prošmejdil celé nádraží, rozhodl jsem, že tu přečkáme noc, nádraží sice zavřené a v opravě, ale přístup z ulice k nástupišti je krytý. Nádraží bylo také dvoupatrové, tratě se tu doslova křížily, tudíž dobrá ochrana před případným deštěm. Celá cesta doposud byla taková neslaná nemastná, ale až teď jsem byl z našeho výletu v pořádné euforii. Prošli jsme si ještě okolí nádraží, blízké okolí a zakempili na nádraží.