Druhý den máme v plánu projít pořádně město Hamburg, v klidu a žádným spěchem jsme prošli opět centrum, navštívili HafenCity, snad nejkrásnější část města, a Altonu. Počasí bylo příšerné, ale v Altoně uviděli velkou osobní zaoceánskou loď, rychle jsme se k ní přesunuli, aby náhodou neodplula. Stála na tak blbém místě, že ji nebylo možné ani vyfotit. Našel jsem si pěkné místo na fotografování na schodovitém velkým domě, odkud byl překrásný výhled na přístav a lodě. Ale stále jsem měl v záběru záď a ne příď. Nabral jsem odvahu, došel jsem k vestibulu, odkud se naloďuje a lámavou angličtinou jsem se zeptal jedné zaměstnankyně, kdy loď odplouvá. Odpovědí mi bylo  „six“ což je šest a když jsem se zeptal jestli „AM“ nebo „PM“, tak „aftermoon“. Důležité informace jsem měl a šli jsme šmejdit dál po městě. Hlavně být už alespoň v pět hodin ráno na tomto místě, abych si mohl vyfotografovat odplutí lodě.

Noc jsme přečkali opět na hlavním nádraží, sekuriťák divně koukal, ale dokud jsme tam nedělali nepořádek, nevyhodil nás, dokonce ani jízdenky nikdo nekontroloval. Brzo ráno jsme se přesunuli na místo a čekali do šesti hodin na odplutí lodě. Před šestou se nastartovaly motory, kolem lodě ještě občas projel zásobovací vozík a motory se najednou vypnuly. Chvilku jsme čekali, co se bude dít, přeci jen zájezdové zaoceánské lodě asi nejezdí podle plavebního řádu. Když už uteklo dalších 45 minut, začali jsme si drbat hlavu co je, však jsem se té paní ptal a řekla mi v šest „aftermoon“ a „moon“ je snad měsíc, asi se spletla a myslela v 18 hodin. Když jsem začal přemýšlet nad tím, jestli ještě vyčkat nebo sbalit stativ, fotoaparát a vzdát to, všiml jsem si velké zaoceánské osobní lodi, která zrovna plula od moře. Stativ a fotoaparát naštěstí stále připraven, tak jsem jen cvakal jak o život. Když už jsem měl fotek jak pornoherečka, sbalili jsme se a vesele šli dál, jeden úlovek stačí. Tento den jsme se rozhodli navštívit druhou stranu Labe, kde se rozkládal velký přístav pro nákladní lodě. Cesty byly velmi omezené a dostat se blízko k vodě bylo nemožné, jedinou variantou bylo využít velký most přes zátoku, pod kterým lodě projížděli, ale pro chodce a cyklisty byl vstup zakázán, takže jsme utřeli slzu a trhli si nohou.

Když už jsme sockovali na nádraží, propočítával jsem z nudy letmo náklady na celý výlet, zní to hodně blbě, ale za poplatky za WC už jsme dali skoro stejně, jako nás stála jízdenka z Hamburgu do Prahy pro jednu osobu. To bylo Euro sem, 50 centů tam, někde zadarmo, museli jsme aplikovat českou vychcanost, kterou už aplikuji dobrých pár let v Praze na hlavním nádraží, kde stojí použití WC 20 Kč. Na odjezdové tabuli jsem si vyhlédl spoj, který už má přistavenou soupravu u nástupiště. Pokud se jednalo o soupravu s vakuovými toalety, které lze používat, i když vlak stojí ve stanici, nastoupil jsem do prvního vagónu, prošel do druhého, došel si na záchod a ze třetího vagónu jsem vystoupil. Je to malé sychrování, abych nepoutal pozornost cestujících a případného vlakového personálu. Pokud jsme brouzdali po městě, v modernizované části města v HafenCity jsme měli vyhlédnuté veřejné WC, které bylo zadarmo a hlavně s možností doplnit vodu na pití. Takto jsme mohli alespoň částečně snižovat celkové náklady na výlet.

Spaní na nádraží, zima, to vše leze na mozek, s mamkou jsme si už občas lezli na nervy, až jsme se trochu chytli a každý se vydal svojí cestou. Ve městě jsem našel nějaký zábavný park, kde byly kolotoče a různé atrakce, po dlouhé době jsem si mohl poslechnout nějaké písničky a trochu psychicky oddychnout a radovat se z toho, že jsme do Hamburgu opravdu dojeli, a že tu opravdu jsme. Večer jsem se ji snažil najít, ať nečeká někde sama. Riskl jsem hlavní nádraží a naštěstí i ona sem akorát mířila, takže jsme přečkali další noc spolu.

Další noc byl sekuriťák trochu vyjukaný z toho, proč tu další noc sedíme na schodech, koukal na nás zaraženě, nejraději by se asi zeptal, ale horko těžko by se s námi domluvil. Z tvrdé země už mně bolel slušně zadek, ani jsem už nevěděl jak mám sedět a jako každou noc chladno. Obětoval jsem jedno euro a šel se alespoň na chvilku prospat na záchody. Sedět na záchodě byl doslova ráj pro můj zadek, k tomu příjemné teplo a klidná uspávající muzika. Celkový dojem trochu kazilo silné osvětlení, ale hlavně zaměstnanec s barvou pleti #000000 v hexadecimální soustavě, který se zrovna rozhodl záchody uklízet. Po půl hodině jsem to vzdal a odešel. Mamku jsem překecal, abychom se šli projít a napadlo nás dojít na letiště. Cestu jsme nakonec zakončili v nějakém parku na lavičce, kde jsme se prospali.

Poslední den jsme si ještě naposledy prošli město, udělal jsem si fotky míst, které jsem neměl vyfotografované, prošmejdili obchody a večer už jsme byli na nádraží Hamburg-Altona. Zde jsme se potkali po čtyřech dnech s Davidem, přečkali poslední noc a ráno sedli na vlak do Prahy. Před cestou ještě vznikly malé komplikace s kolem, vagón, do kterého měla mamka s Davidem místenku pro kola, neměl místa na přepravu kol, průvodčí ale otevřel první kupé a řekl jim, ať kola zaparkuji dovnitř. Já seděl o několik vagónů dále ve velkoprostorovém vagónu. Celou cestu jsme převážně spali a jen jednou jsem je byl navštívit. Z Prahy jsme jeli rychlíkem do Veselí nad Lužnicí a zde se s Davidem rozloučili. Odtud už na kole do Týna nad Vltavou.

Rekapitulace: 

Přesně spočítat náklady na cestu neumím. Jízdenka z Bechyně do Prahy stála cca 130 Kč, pro kolo 50 Kč a místenka za 35 Kč. Jízdenka z Hamburgu 39 euro, 5 euro pro kolo a místenka pro kolo 35 Kč.  Z Prahy do Veselí nad Lužnicí cca 130 Kč, pro kolo 50 Kč a místenka 35 Kč. Jízdenka k moři za cca 350 Kč na osobu a úschovna 60 Kč. Prokleté záchody nás stály cca 400 Kč na osobu. Takže celkem cca 2400 Kč, 14 dní mimo domov, na kole ujeto 821 km a vlakem 1 285 km.

Aftermoon – Afternoon, to první slovo snad ani neexistuje, myslel jsem, že znamená po půlnoci, protože moon je měsíc, to druhé znamená v češtině odpoledne. Pro zmatení nepřítele 6 AM je šest dopoledne, ale AM není zkratka pro aftermoon a 6 PM je šest odpoledne, nebo-li 18 hodin a také šest afternoon. Ještě, že umím tak blbě anglicky, protože pohled na připlouvající loď při východu slunce je opravdu úchvatný.