Noc jsme přežili na nádraží, naštěstí v pohodě. Ve 4 hodiny ráno jsme se znovu vydali k vlnolamu, u kterého jsme zmokli a neměli šanci si ho prohlédnout. Když jsem tam pobíhal a fotil, z moře se objevil velký trajekt, který mířil do přístavu. Konečně jsem si mohl udělat i pořádnou fotku velké lodě. Brzo ráno také vyplouvali na moře místní rybáři, kteří kousek od vlnolamu lovili ze sítí ryby. Dnešní den byl posledním, kdy jsme u moře. Trajektem jsme přejeli na druhý břeh a u nábřeží jsme se najedli. Když vylezlo slunce a udělalo se teplo, vyzkoušeli jsme i moře. Voda byla docela studená, ale podařilo se mi tam vlézt, takže široko daleko jsem byl jediný vůl ve vodě. Odpoledne jsme se naposledy pokochali mořem, sedli na vlak a vydali se zpět do Štětína.

Trasa:

Ve Štětíně jsme vylezli z vlaku a hned u nádraží na železničním mostě přes Odru byl sebevrah, který chtěl skočit do vody a okolo záchranáři a policie. Chvilku jsme vyčkávali, co se bude dít, někteří přihlížející ho dokonce hecovali, aby skočil. Když se ale dlouho nic nedělo, neztráceli jsme čas. Pro představu jsme se podívali, kde sídlí námořní škola, o které trochu uvažuji a po cestě jsme narazili také na venkovní expozici historických lodí. Když jsme se vraceli kolem mostu se sebevrahem na vlakové nádraží, už tam nikdo nebyl. Zkusili jsme se optat lidí, kteří se motali ještě okolo a prý snad nakonec skočil. On ten most zrovna vysoký nebyl, takže se spíše hlídalo, aby neskočil na koleje, popřípadě, aby se neutopil kvůli studené vodě, a nebo třeba neuměl plavat.

Aby nás ochranka přes noc nevykopla na ulici, koupili jsme si jízdenku zase předem. V noci jsem potřeboval na WC, tak jsem se sebral a došel jsem si ven kousek za nádraží. Když jsem se vracel, hodně lidí nádraží opouštělo, v čekárně všichni divný výraz a ve vestibulu ochranka. Mamka říkala, že sem naběhli a kontrolovali jízdenky, kdo neměl, musel pryč. Jeden chlap prý neměl jízdenku a začal se vtírat k mamce, ale mamka jim řekla, že ho nezná a vůbec s ním necestuje. Po nějaké době se ten chlap vrátil, mamce se omlouval a nabízel jako omluvu cigarety. Žádná věda se z toho nedělala a nechali jsme to být. Ráno jsme sedli na vlak a s přestupem v Poznani jsme dojeli do Wroclawi.

Na to jak jsem doposud poslouchal o Polsku všelijaké šílenosti, musím říci, že jsem byl překvapen z toho, jak to někde mají opravdu hezké. Nádraží bylo překrásně opravené a město mi přišlo normální jako jiná města. Prošli jsme si část města k Odře a zpět. Noc jsme přečkali na nádraží na tvrdé studené zemi a ráno už jsme jeli přes Lichkov, Ústí nad Orlicí, Prahu a Tábor domů.

Rekapitulace:

Celý výlet jsme zvládli za 9 dní. Protože nám nesedlo počasí, ujeli jsme po cyklotrase za 3 dny 302 km. Zbytek výletu už jsme podnikali vlakem, čímž se nám zdražil výlet o cca 280 Kč za osobu. Na oplátku jsme měli více času na Štětín a na moře. Celkem jsme ujeli 342 km na kole, 1 308 km vlakem, vypil jsem více kávy než za celý svůj život a z kebabů jsem se doslova přežral. Celý výlet nás stál cca 1 500 Kč na osobu. Jídlo nepočítám, jestli ho sníte doma nebo na cestě, beztak ho sníte.